Do otevřeného podkroví byly vloženy čisté bílé boxy, kontrastující s teplým tónem trámů a rezavě zbarvenou podlahou. Nejsou to jen pokoje – jsou to malé světy, mezi nimiž zůstávají průhledy na krov jako na sochařské dílo. Sloupy stojí uprostřed místností i koupelen, jako by strážily příběh domu a jeho minulost.
‍
Každý pokoj má své jméno a číslo, odkazující na piva, která se vaří o patro níže. Hosté tak mohou nocovat v „jedenáctce“ nebo usnout pod cedulkou nesoucí název speciální várky – je to hra, orientační systém i připomínka, že tady všechno souvisí s pivem, s řemeslem a s místem.
‍
Materiály zůstaly upřímné: cihlové stěny, cortenové plechy, keramické dlaždice, bílý interiér koupelen a dřevo, které prostupuje nábytkem i konstrukcí. Z oken společné chodby se otevírá rámovaný pohled na tovární komín – dominantu areálu, který připomíná, kde jste.
‍
Hotel není jen ubytováním. Je pokračováním příběhu místa: dole sál plný života, nahoře klidný azyl. Dva světy, které se doplňují, stejně jako práce a odpočinek, den a noc, pivo a spánek.
‍
V hotelu se nachází 24 lůžek ve 12 pokojích, propojených centrální halou s novou snídárnou.