Základní koncept stavby stojí na jednoduchých, pravidelných blocích, které jsou vůči sobě jemně posunuté. Tento zdánlivě malý detail přináší velký efekt – mezi bloky vznikají atria, polouzavřené dvorky, které se stávají malými „mikrosvěty“ jednotlivých tříd. Každá skupina dětí tak má svůj vlastní prostor, bezpečný a přehledný, kde mohou hrát hry, objevovat a pod dozorem učitelek budovat svou malou komunitu. A přesto, že je každé atrium intimní, je zároveň branou k většímu světu – společné jižně orientované zahradě. Ta se stává centrem pohybu, přírody a hry, místem, kde se jednotlivé třídy setkávají a prolínají.
‍
Architektura pracuje i s barvou jako důležitým orientačním a emočním prvkem. Fasády zdobí lamely v různých odstínech, které se propisují i do interiéru. Žlutá, zelená či oranžová přinášejí radost, hravost a vitalitu, a přitom zůstávají jemné a přívětivé. Každá třída tak získává vlastní charakter, vlastní „otisk“, podle něhož ji děti snadno poznají.
‍
Stavba je navržena jako přízemní a bezbariérová, aby se v ní děti i dospělí pohybovali naprosto přirozeně. Velká okna a světlíky vpouštějí dovnitř dostatek denního světla a propojují interiér se zahradou. Každý prostor je navržen v měřítku dítěte – od šatniček a umýváren až po otevřené hrací plochy. Dům je světlý, prostupný, a přesto bezpečný.
‍
Tato školka není jen budovou, která plní praktickou funkci. Je to živé prostředí, které podporuje přirozený růst, radost z poznávání a pocit, že i škola může být druhým domovem. Její architektura je klidná a přívětivá, ale zároveň nabízí dětem dostatek podnětů, aby v nich probouzela zvídavost a fantazii. Je to prostor, kde mohou být sami sebou – a kde každý den začíná novým příběhem.
‍
Jsou objektu jsou celkem navržena 4 oddělení pro 100 dětí, se zázemím a kuchyní.