Siluety dvojice věží se skládají do dvou ploch, které se doplňují a reagují na krajinu průhledy do zeleně. Severní hmota se zvedá nového náměstí k západu, její horizontály se postupně lámou ve stále strmější křivce teras, až vyústí do vertikální věže. Jižní část naopak klesá od východu k západu a noří se do masivu zeleně a veřejných prostranství. Fasády se tak otevírají slunci, jsou prosvětlené a jižní orientace přináší světlo hluboko do vnitřních prostor. Na severu, podél Jablonecké ulice, vytvářejí domy jasně definovaný veřejný prostor s aktivním parterem, kavárnami a službami, které dodávají místu život.
‍
Z malého náměstí stoupají biofilní terasy, osázené soukromou i sdílenou zelení. Tyto kaskády navazují na přirozený charakter místa, propojují architekturu s přírodními prvky vody a vegetace a vynášejí krajinu do vyšších pater. Mezi oběma sekcemi se otevírá poloveřejný vnitroblok s drobnými komunitními prvky, určený pro setkávání a sousedský život.
‍
Podél Jablonecké ulice vzniká nová uliční fronta – blok zasazený do ortogonálního rastru bývalé textilní továrny. Vyřezané niky vytvářejí vnitřní terasy, otevírají průhledy směrem do jižního zeleného svahu a dávají uliční linii rytmus a hloubku.
‍
V nice přírodního prostoru při severo-jižním průhledu z Jablonecké ulice je navržen bodový dům jednoduché hmoty, jehož hlavním motivem je vertikální zeleň. Stavba se tak stává součástí kulisy vzrostlých stromů. Fasády pracují se zvětšeným architektonickým měřítkem – vertikální treláže s průběžnými květníky propojují vždy dvě podlaží, čímž opticky snižují objekt, sjednocují ho s okolní zelení a dodávají mu slavnostní výraz.
‍
Jemné posuny v hmotě, inspirované mechanikou tkalcovských stavů, narušují jinak jednoduchý a přísný výraz severních fasád. Jižní strana se naopak zcela otevírá, široké terasy a zavěšené balkony směřují do hustě zarostlého svahu, který poskytuje výhled, stín i ochranu.
‍
Fasády pracují s pravidelným rastrem, jehož prostřídaný rytmus odkazuje k tkaným vzorům látek, které se kdysi vyráběly v tehdejší textilní továrně. Architektura tak přirozeně propojuje současnost s historií místa – spojuje tkaninu města s přírodním kontextem a předkládá ji v nové, současné podobě.
‍
V projektu je navrženo 200 bytů, 200 parkovacích stání, s investičními náklady cca 800 mil. Kč.